Drby

Jarda Jaroš se stal Abrahámem! jeho padesátiny jsme s ním rádi oslavili!!!

Maryša se nám se oženila!
Tentokrát dobrovolně. Je tedy třeba trošku pozměnit náš plakát. Snad se Vávra neurazí…Přejeme hodně štěstí!!!

První zkouška Voživotu v letošní sezóně se koná dnes, 2. září 2015 !
Nevím, jak ostatní Voživoťáci, ale já se moc těším. Nejen na to, že se znovu sejdem, ale poprvé budeme číst novou hru, kterou budeme celý rok zkoušet. A protože ji nikdo kromě mně ještě nečetl, a protože jde o detektivku, jsem zvědavá, koho budou tipovat jako vraha! :-)
Káča alias Agáta Christie

Někteří potřebují pauzu
Tak začínáme 4. rok našeho působení na prknech a mnozí z nás prošli mnohými změnami. A tak se stalo, že někteří nestíhají to, co by všechno chtěli. A tak v příští sezóně neuvidíte v nové hře všechny naše herce. Někteří si dávají pauzičku od zkoušek, ale hrát v už nazkoušených hrách budou. Takže o ně nepřijdete. Ale i nadále se můžete těšit na Mariana, Janču Kaltounkovou, Jarouška, Oldu, Verunku Teplou, Vlastičku, Pavlu, Řezanku i na Vlaďku. No a to všechno bude samozřejmě jako vždy režírovat Káča. Ti všichni budou pilně pracovat na nové hře, tentokrát na strašlivé detektivce. Tak držte palce, ať se nevyvraždí všichni!

Záskok
11. 1. 2014 jsme hráli V Pohnání Stvoření světa. Patrně Božím zásahem shůry se přihodilo, že představitel Bohužela a Hada -Vítek onemocněl zákeřnou chřipkou a v den konání představení jsme mu namělřili 38,5 stupňů teploty. Jelikož nebyl schopen ani vstát z postele, ve 14 hodiny odpoledne jsme rozhodli, že jeho roli zaskočíme. Této role se ujal Marian, který obvykle toto představení zvučí a svítí. I zasedl k textu a učil se a učil…a někde vyhrabal montérky jako kostým. Ovšem i jeho roli zvukaře bylo nutno zaskočit. Což se jevilo zpočátku jako ještě větší problém, neboť jediný, kdo nám v souboru na tuto úlohu zbyl, byla režisérka Káča, která je technicky talentovaná asi jako průměrný šimpanz. Zkráta byl to pro všechny adrenalin jako hrom, ale nakonec se představení uskutečnilo, v Pohnání přišlo 74 diváků a zdáli se být spokojeni a všechny naše kiksy si užívali. A my jsme sami sobě opět dokázali, že dokáženm i nemožné.

Začíníme zase zkoušet!
Tak je to tady! od krásného data pátek 13. začíná VOŽIVOT zkoušet úplně novou hru! Podle ankety na FB naši fanoušci chtěli nějakou husťáckou tragédii, máte ji tedy mít! A tak Káča zase celé prázdniny psala a psala, trošku se nechala inspirovat bratry Shake a Spearem a protože se s tím nemažeme, bude to HAM-LET! Tak nám držte palce, a ať se nám povede! Na premieru se budete moci těšit zase před příštími prázdninami. (Myslíme ty letní) Vaši Voživoti

VOKULE
Jsme dost dobrý!!! Dokázali jsme to! Po necelých dvou letech existence Voživotu jsme si troufli uspořádat regulérní divadelní festival! VOKULE- aneb Vožické kuturní léto! Na to, že jsme úplní začátečníci, organizace probíhala na jedničku a tak jsme si zažili nejkrásnější čtyři dny (od 22.8. do 25.8.) letošních prázdnin, což mi jistě potvrdí všichni zúčastnění. Někteří se z toho léčíme dodnes, ale stálo to za to! V šapitó, které jsme společnými silami postavili v Zámecké zahradě v Mladé Vožici se během čtyř dnů sjelo devět různých souborů a odehrálo se 10 divadelních představení a čtyři koncerty. Atmosféra fesťáku byla úžasná! To víte…herci! Družili jsme se, jak jen to šlo i nešlo a spalo se kde se dalo i nedalo. první tři dny nám i přálo počasí, až na ten poslední, kdy jsme byli nuceni do noci balit úplně promáčené šapitó v nepřestávající průtrži mračen. Pokud byste si mysleli, že do Staré Vožice pak přijel cirkus, neboť na jedné ze zahrad stál v následujícím týdnu obrovský stan, pak vězte, že šlo pouze o akci sušení šapita.
Těžko vybrat soubor, který se nám líbil se svým představením nejvíc. Ale opravdu nadšení jsme byli z ochotníků z Načeradce, kteří přijeli s představením Darmošlapky a stejně tak z Forbíny z Jistebnice ( Blbec k večeři), kteří byli naprosto úžasní nejen na jevišti, ale i mimo něj. Zůstali s námi po většinu festivalu a navazovali kontakty zdaleka nejen pracovní. A už se moc těšíme, až na oplátku přijedeme na jejich festival v Jistebnici.
Obrovský úspěch u diváků měla vystoupení našho spřáteleného souboru z Prahy UMSKUP, kteří hráli Českou historii a v pátek večer pak odehráli svůj historicky první koncert své Minikapely, na který skládali prakticky veškeré písničky v předvečer koncertu. Posluchači byli tak nadšeni tímto koncertem, že je nechtěli pustit z jeviště a řičeli nadšením, leč Minikapela bohužel víc písniček složit nestihla a tak zbytek nadšení po koncertě jsme sdíleli všichni společně u stánku s pivem.
Jediné, co nás trošku mrzelo bylo, že přišlo na festival tak málo mladovožičanů. Jsme moc rádi, že na naše Voživoťácká představení jsme měli plno a těší nás, že nás tu máte rádi, ale ti ostatní stáli také za to! Celý festival nám dal spoustu práce a stál mnoho desítek hodin času právě pro to, aby Vožičané měli kam jít a mohli si užít trochu té kultury a nestěžovali si stále jen po hospodách, že se ve Vožici nic neděje!
Ale my stále neztrácíme chuť dál něco dělat a ani naději, že třeba ten příští ročník VOKULÍ se setká s větším zájmem místních. Pokud jste na Vokulích byli, řekněte všem, jak se vám tam líbilo! A my uděláme všechno pro to, aby příští ročník byl ještě lepší!
Vaši Voživoťáci

Premiéra Maryši
Máme za sebou úspěšně dvě premiéry Maryši! Ano. Skutečně dvě, protože jednak si chceme premiéru pořádně užít, za druhé chceme všem našim příznivcům dopřát tu možnost být premiérovým publikem. Ale hlavně máme dvě obsazení role Strouhalky a tak si to holky rozdělily. Verunka hrála v pátek a Řezanka v sobotu. Jedna byla lepší než druhá a tak těžko říct, která premiera byla lepší. Každopádně Řezanka má tak za sebou první křest na jevišti před diváky a zvládla to úplně levou zadní, i když před tím tvrdila, že je hrozná trémistka. Dokonce odmítla i režisérkou nabízeného protinervového panáka! Toho si naopak dopřála Janička Svačinová, zvaná Pusinka, která rovněž stála před diváky poprvé a to v roli Kači. A u diváků měla v téhle roli těhotné, trošku dementní matky tří dětí obrovský úspěch. Asi díky tomu panáku. Panáka před premiérou si ovšem doslova vyžádal i Jarda (role Lízala), kterému se podařilo režisérku přesvědčit, že bez něj by to nedal. Přes to, že na jevišti poprvé nestál. Znáte ho už z loňského roku ze Stvoření světa jako snaživého anděla Bohumila. Představitel hlavní role Maryši-Marwin to jako vždy zodpovědně zvládal bez panáka až do okamžiku, kdy dozněl potlesk. Ale pak se stalo něco nečekaného: Necelých minut poté už byl spatřen v civilu mezi diváky, jak tančí na stole mezi obloženými chlebíčky v dokonalé popremiérové euforii.
Tak to bylo něco drbů, aby si zvědavý divák přišel na své. Děkujeme všem, kdo nám věřili a přišli se na nás podívat a děkujem za všechny Vaše pozitivní ohlasy! A že jich bylo a stále je! A pokud jste to ještě nestihli, brzy se můžete těšit na další reprízy naší hry „Moje setra Maryša“. Rádi Vás u nás uvidíme.

Jdeme do finále!
Jsme ve fázi, kdy montujeme kulisy, děláme poslední úpravy na scéně a jako správní umělci „dopilováváme herecky své role“. letos je to o něco složitější, než loni, protože máme dvojité obsazení role Strouhalky a tak se Řezanka a Veru musí střídat a mají tedy poloviční čas na zkoušení. Ale zvládají to obě statečně a obě obsazení stojí za zhlédnutí. Každá je úplně jiná a každá skvělá! Pokud byste chtěli vidět specielně některou z nich, tak vězte, že obě nedělní představení bude hrát Verunka a sobotní Řezanka. Už máme před sebou jen dvě generální zkoušky a pak už se těšíme, jak se Vám to všechno, co jsme celý rok zkoušeli, bude líbit! Nevím jak vy, ale my se už rozhodně nemůžeme dočkat!

Už zkoušíme na jevišti!
V neděli jsme přesunuli všechny své rekvizity, oponu i kulisy ze zkušebny na jeviště v Bowlingu, kde bude probíhat za měsíc naše premiera Maryši A od teď už budeme zkoušet tam. Takže upozorňuejme náhodné návštěvníky Bowling baru, že mohou při svých večírcích potkat u baru krojované postavy, leckdy i s knírem či roztomilým krajkovým čepečkem, které si objednávají pivo nebo džus. Prosím, neděste se! Nebude to způsobeno hladinou Vašeho akloholu v krvi!

Premiera se nám rychle blíží!
Přípravy na ní probíhají až se z nás kouří! Fotili jsme propagační fotky, dolaďovali naše veselé vesnické kostýmy a teď malujeme kulisy a připravujeme výrobu programů a plakátů. Do toho všeho finišujeme na zkouškách a honem rychle se doučujeme texty. Nějak nám Voživot vždycky touhle roční dobou zabere desetkrát víc času než normálně. A to všechno pro Vás! Aby až přijdete na premiéru bylo všechno perfektní! Tak si nezapomeňte zajistit včas lístky! Už teď si je můžete zablokovat u Mariana na telefonu 773659097.

Všecko nejlepší!
V květnu oslavila své kulatiny naše milovaná maskérka Vlaďka!!! Nebýt jí, nebyli bychom tak krásní! Vlaďko, moc děkujme a přejem ti, abychom ti dělali jen samou radost!!!
Tví Voživoťáci

Představení ve Hvozdnici
Tak takovýhle hlad má každý herec! Ale na zájezdě ve Hvozdnici na nás byli tak hodní, že jsme dostali i skvělý guláš!

Přibližujeme se ku Praze!
V sobotu 27. 4. budeme hrát ve Hvozdnici, jen pár kilometrů od Prahy. Však my jednou i tu matičku dobudem!!!
Kažadopádně to bude veliký, protože ten den slaví náš významný herec významné jubileum: 15. narozeniny. Tím se nám Vítek nenápadně přesunuje do rolí milovníků. Máte se tedy v i budoucnu na co těšit! A nám držte palce, ať autobus dojede tam i zpátky a ať si to ráno pamatujeme. Pokusím se dát vědět, jak jsme dopadli…:-)

Těšte se na nové hity Vožitotu!
Konečně jsme při zkoušení Maryši přišli do fáze, kterou máme nejradši. Ve čtvrtek jsme nazkoušeli nové choreografie do písniček a děsně nás to bavilo. Někteří šli domů s modřinami a zamotanýma nohama, ale dokázali to! Myslím, že až uvidíte jak Vlastička tančí tango a jak máme zmáklé country tance, nikdy už nebudete takoví, jako dřív!!!
Váš Voživot

Nespíme, hrajeme!
I když jsou svátky, Voživot nikdy nespí! Nejen, že neustále zkoušíme Maryšu, ale odehráli jsme další dvě představení. Jedno z nich byl i náš prví zájezd! V divadelní kavárně v Táboře jsme před vánoci hráli Stvoření světa, pikantně den po tom, co celosvětově obávaný konec světa neproběhl. Jak to tak bývá na podobných akcích, sypalo se nám, co se sypat mohlo. Těsně před představením se nám odporoučela důležitá technická součást aparatury a tak jsme byli rádi, že vůbec hrála muzika, i když jen z jedné bedny. Předvánoční shon a daleko menší prostor na jevišti patrně způsobil i sem tam nějaký zmatek v textech. Ale my i diváci byli stateční a tak jsme , myslím, nakonec odcházeli všichni spokojení.
Mezi svátky jsme pak opět nabídli mladovožičanům možnost přijít s dětmi na naši loutkovou pohádku. Musíme přiznat, že jsme trošku zklamaní z toho, že o pohádky pro děti je v našem městě tak malý zájem. Opět přišlo sotva dvacet diváků stejně, jako na předchozí pohádková představení. I když se v nich mohou děti nejen pobavit a zasmát, ale taky si pak pohrát s mladovožickými opravenými loutkami. Ty děti, které představení „Loutky, na scénu“ navštíví, odchází vždy spokojené. Marně přemýšlíme, čím si ten nezájem vysvětlit. Informace o představeních vycházejí už i ve Vožičanu a rozvěšujeme je po městě všude na plakátech, dokonce i zveme diváky na představení megafonem. Takže o neinformovanosti to také není. Víme, že dříve ve Vožici hrály loutky každý týden a vždy byla představení plná. Snad tedy je to dobou??? Pokud byste k tomu měli vy diváci jakoukoli poznámku nebo vysvětlení, budeme rádi, když napíšete.
Vaši Voživoťáci

Zkoušíme jako Voživot
Každý týden se dál scházíme a zkoušíme Maryšu. Jsme ve fázi aranžovací, takže se dohadujem odkud kdy a kam půjdem a co si u toho máme myslet, aby to bylo to pravé. :-) Zatím jsme nuceni zkoušet jednotlivé scény na přeskáčku, protože naše představitelka Strouhalky-Veruna je děsně zaměstnaný člověk a naší slávu šíří i v zahraničí, kde natáčí nový film. Tím pádem nám ale na zkouškách poslední dobou chybí. My ale prozatím aranžujem bez ní to, co je možné. Takže pokud budeme šikovní (a to my jsme) Verunka přijde prakticky k hotovému. :-) Na zkouškách je spousta legrace, tak doufáme, že se budete jednou budete bavit i vy, až se na nás přijdete podívat.

Další dvě představení ve Vožici
O tomto víkendu jsme odehráli pro Vožičáky další dvě představení. Moc děkujeme všem, kdo se na nás přišli podívat. Specielně v sobotu jsme si to parádně užili, protože tak skvělé a rozesmáté publikum se jen tak nevidí. A tak jsme hráli s o to větší chutí! Máme radost, když se atmosféra tak povede, jako tentokrát. Dokonce se náš Bůh Veruna, rozhodl tentokrát stvořit v Adamově těle místo „orgánů hlavních“, „orgány pohlavní“. :-)
V neděli jsme pak po představení nemohli odtrhnout děti od loutek, se kterými si pak ještě dlouho hrály. Tak to vypadá, že nám roste nová loutkářská základna!
Děkujeme za přízeň!

Stále poctivě zkoušíme!
Každý týden se scházíme a pracujeme na Maryše. Protože jde o poněkud náročnější kousek, než bylo Stvoření světa, tak prozatím jen sedíme u stolů a čteme a čteme,povídáme si o rolích a o vztazích a snažíme se jim přijít na kloub. Situaci nám kapánek komplikuje zaměstnanost některých členů a tak se možná stane, že některé scény budou oproti jiným extrémně propracované:-) Ale zatím máme času dost, takže všechno určitě dohoníme.

Máme vlastní aparaturu!!!
I když ještě nejsou vánoce, nadělili jsme si vysněný dárek. Díky příspěvku města Mladá Vožice a samozřejmě i díky tomu, že chodíte na naše představení, konečně jsme ušetřili na zvukařskou techniku, kterou jsme tolik potřebovali. Kdo byl na Stvoření světa, tak ví, jaká chrastítka jsme dosud používali místo mikrofonů atd. Takže na našem listopadovém představení už budete mít možnost slyšet naše songy v dokonalejší kvalitě. Protože máme dvě nové bedny, dva mikrofony a dokonce i mixážní pult. A teď se teprve uvidí, jestli ty „drobné nedostatky ve zpěvu byly technikou nebo námi…:-)))

Voživot už je dospělý!
Na poslední čtvrteční zkoušce se stala významná událost! Nejmladšímu členovi souboru Pepovi, vypadl poslední mléčný zub! Gratulujeme. Zkrátka, soubor nám vyspívá. Nejen umělecky. :-) Někdy je to trošku problém, protože někteří členové nám o prázdninách tak vyrostli, že jim jsou malé kostýmy. Takže tento jejich umělecký růst nás přijde poměrně draho. Ale každý soubor má mít především pořádné chlapy, neboť o ty je v podobných souborech vždycky nouze. Proto si je tedy sami cíleně pěstujeme.

Začali jsme zkoušet Maryšu
Ve čtvrtek jsme se už po třetí sešli nad úplně novým textem naší příští hry „Moje sestra Maryša“. Jde o úplně nový text z naší autorské dílny, který je známou hrou bří Mrštíků pouze inspirován. Takže z původní Maryši tam až tak moc nezbylo, ale klasické hlášky z Maryši, jako: „Od keho je káva?“ nebo „Nech turkyňu turkyňó…“ty si tam taky užijete.
Prozatím jen sedíme u stolu a čteme text a povídáme si o něm. Ale věřte, že už teď se bavíme. Doufáme, že až se nám podaří hru zinscenovat, budete se bavit i vy. Čeká nás spousta práce nejen na jevišti, ale i s obstaráváním kostýmů a scény. I to celé je na nás. A shánějte dnes vesnické kroje!!! Kdybyste věděli o nějakém pěkném kousku vesnického hadříku, který vám leží ladem ve skříni, dejte nám vědět! Vaše jméno by se na našem plakátu pod nadpisem „SPONZOŘI“
moc pěkně vyjímalo! Ale byli bychom samozřejmě vděčni i za jakékoli jiné příspěvky Vaše nebo Vašeho podniku. Kdyžtak se nám , prosím ozvěte na náš e-mail: vozivoti@seznam.cz . Protože nás čeká postavit na jevišti celou jihočeskou vesnici! :-)
Prozatím nám držte palce.
Vaši Voživoťáci

Nová premiera!
Máme za sebou perný víkend. A vlastně i perný první měsíc nové sezóny. S novým členem souboru Jardou Jarošem jsme nazkoušeli znovu Stvoření světa a taky doladili naši první loutkovou pohádku “ Loutky, na scénu!“.
Obě představení jsme o víkendu zahráli našim divákům.
Jarda to zvládl na jedničku. Nechtěl mi věřit, ale potvrdily to ohlasy z řad našich fanoušků. Takže Jardo, díky!
Naši malí premieroví pohádkoví diváci vypadali taky moc spokojeně a s nadšením si po představení pohráli s našimi dřevěnými kolegy.Už se všichni moc těšíme na zkoušení nové hry, které nás čeká od října.

Další voživoťácký mejdan v Moravči
Končí nám prázdniny a tak jsme se sešli v neděli 26.8. u Veruny, abychom si zkontrolovali, jestli jsme zdraví, jak nám chutná a kdo je jak opálený a tak. Sešli jsme se v plné sestavě. Novinkou pro příští sezónu je, že náš soubor opustil František. Částečně z osobních a částečně ze zdravotních důvodů. Dál ale zůstává naším čestným členem a samozřejmě i kamarádem. Za všechno, Franto, děkujeme!!!
Uvolněné místo v souboru zaplní nový člen: Jarda Jaroš. Kdysi hrál ve Vožici v loutkovém souboru, takže to není žádný začátečník. A tak jsme se s ním rádi na prvním společném mejdanu seznámili. Vy se s ním seznámíte už v září na další repríze Stvoření světa, která bude jeho premierou.
No a jak probíhal mejdan? Pilo se víno a burčák a jedlo se a plánovalo na další sezónu. Taky jsme si rozdali texty zbrusu nové hry, kterou začneme od září zkoušet. Už brzy se o ní dozvíte tady na webu víc. Tentokrát jsme moc neponocovali, neboť jsme zjistili, že po prázdninách jsme znavenější, než jindy. Takže už abychom se naplno pustili do práce! V září se na vás všechny těšíme!

Pohádka pro děti
I když jsou prázdniny, pracujeme!!! Šest členů souboru se začlo scházet ještě v létě, abychom se pokusili v co nejkratší době, ještě mimo plán zkoušek Voživotu, nazkoušet pohádku s loutkami!
Bude se jmenovat: “Loutky na scénu”. Jde opět o kousek z naší autorské dílny a rádi bychom v ní dětem představili loutky, které jsme v létě opravovali. Pohádka bude o tom, jak to celé vlastně s těmi vožickými loutkami bylo.
Když všechno dobře dopadne, rádi bychom měli premieru koncem září nebo v říjnu.
Takže tentokrát se můžou těšit děti se svými rodiči…musíme si přece taky vychovávat diváky, že ano…
Tak nám držte palce!

Trocha sebekritiky neuškodí
…a proto jsme se sešli tentokrát před obrazovkou, na které jsme si pustili záznam našeho představení. Všichni říkali totéž: “ Vy jste všichni supr, jen já jsem příšernej a vůbec se na sebe nemůžu koukat!“ :-) ))

Nadpis nad jevištěm!
Dostali jsme k premieře vzácný dar:
Národní divadlo má nad jevištěm napsáno: Národ sobě.
Voživoťáci tam od nynějška mají: Voživotu Národní divadlo.

Premiera je za námi!

Tak to máme za sebou a máme obrovskou radost! Všechno dopadlo nad očekávání skvěle a diváci nám dokonce tleskali ve stoje!!! Tak jsme si užili své okamžiky slávy a tréma z nás brzo spadla. Bylo znát, že nám diváci moc fandili a my jsme si to fakt s chutí užili. Herci si užili obrovského potlesku, květin měli plné náruče a naše nápovědka plakala dojetím. Už se těšíme na první reprízu!
I když jsem se to snažila utajit, musím přiznat, že největší trému ze všech, jsem měla já. ( Ta suverénní paní režisérka). Původně jsem měla v plánu před představením uklidňovat v šatně herce, ale po chvíli jsem pochopila, že narozdíl ode mne jsou naprosto v pohodě a že nejlíp udělám, když odtamtud vypadnu a půjdu se uklidnit sama. O to větší poklona pro ně všechny, že to tak fantasticky zvládli!
Díky všem!
Káča

Je pár dní před premierou
Nervozita členů souboru stoupá, ale děláme, že ne. Celou situaci nám ještě poněkud zkomplikovali naprosto překvapivě čeští fotbalisté! Poslední generálka měla být jako každá naše zkouška ve čtvrtek, ale protože fotbalisté v Polsku postoupili dál, v tu samou dobu, jako měla probíhat naše generálka, bude probíhat zcela jiný zápas a to fotbalový. Pokud se dá vypozorovat, Voživoťáci by to v pohodě ustáli, neboť umění je pro ně důležitější, než fotbal, ale centrum fandění u plazmy u nás ve Vožici probíhá v sále, který přímo sousedí s naším jevištěm. Když jsme se takto s fotbalisty sešli posledně, byla to celkem sranda, leč vzniklo z toho docela jiné představení. Například v okamžiku, kdy Bůh stvořil Adama se po slovech: To je „Adam!“, ozvalo burácivé: „Góóóól!“ a naopak po slovech: “ To je Eva“, se ozvala z vedlejší místnosti reakce:“Fůůůj!“ A tak jsme usoudili, že bude lepší přesunout generálku na středu, než ukecávat nároďák, aby si zakopali jindy. Takže nám držte palce, ať se i přes to, že nebudem soutěžit s fotbalem, pokazí na poslední generálce, co může. Protože o to je menší pravděpodobnost, že se tak stane na premieře.

Mejdan ve Staré Vožici
27.5. jsme se sešli na další grilovačce. Tentokát ve Staré Vožici v sídle paní režisérky.
Jídla i pití bylo dost, kupodivu to druhé ještě zbylo na příště. Chyběl nám jen student Ondřej, který byl zaneprázdněn a dovolenkující František. Hrálo se na harmoniku, brousila se okna a bylo nám fajn. Je evidentní, že se s blížícím létem a tedy i naším prvním představením uvolňuje atmosféra v souboru a že na premieru budeme mít natrénováno ve všech směrech. Máte se opravdu na co těšit.

Dobrá zpráva
10. 5. jsme se sešli, jako každý čtvrtek, na zkoušce. Tentokrát o něco dřív, abychom stihli i technické dodělávky.
Náš člen František přišel s pevným rozhodnutím, že když ani tentokrát z něj na jevišti text nevypadne jako po másle, soubor opouští, neboť nevidí jiné řešení. S napětím jsme očekávali, jak celá věc dopadne. Mám pro vás tedy dobrou zprávu! Nejen, že na jevišti mu to šlo a text přicházel v pravou chvíli, ale František začíná v replikách z představení hovořit i při běžné konverzaci mimo jeviště. Takže až ho někde potkáte a on Vám bude říkat, že je rád, že Vás vidí, protože se tak nějak „v lásce a harmonii budete doplňovat“, neutečte před ním!

Znělka Voživotu

Tento týden byla nahrána znělka Voživotu. Postarali se o ní Vítek a Káča a nutno přiznat, že to, co nakonec nahráli, není zdaleka tak vtipné, jako to, co nakonec nepoužili. Ale zato jediné mládeži přístupné. Tito techničtí odborníci se při nahrávání  trošku trápili se zvukem. Ať dělali co chtěli, Vítek byl stále hlasitější než Káča. Asi po hodině  pokusů a různých fíglů, jak se odklánět od počítačového mikrofonu, inteligentně přišli na to, že celou dobu jsou hlasy nahrávány pouze do malého mikrofonu u sluchátek, které měl Vítek na hlavě.  Tolik perlička o naší technické zdatnosti.

Mejdan v Moravči

Minulý víkend se všichni členové sešli  na svém historicky prvním prvním (-věřte nebo ne) mejdanu. Protože zastáváme názor, že je třeba se stále družit a taky bavit a nejen makat.  Sešli jsme se u samotného Boha ( každopádně kuchařského) a to u Veruny. Bylo tam neskutečné množství jídla a pití, protože Verunka ví, co znamená mít hlad jak herec. Jako první, naprosto oproti očekávání odpadl Marwin. Podle jeho slov „přestřelil začátek“. Někteří členové se chvíli proplétali mezi kapkami deště a pokoušeli se hrát golf. A postupně odpadávali i ostatní, zajímavé však je, že nejdřív ti mladší. A pak, že to chce trénink! Zkrátka, vyhrála zkušenost umění zacházet s jídlem i alkoholem.  Zábavu však celý večer statečně udržoval, bez jediné chvíle odpočinku, František. Jeho zpěv a kytara se ozýval daleko do okolí a poté se převlékl za školníka a zvonil klíči. Nutno podotknout, že etudu se školníkem si vyzkoušeli i páni vedoucí Marian a Káča. Na stole nikdo netančil, protože na něm bylo to jídlo. Užívali jsme si až do nočních hodin a už se těšíme na další grilovačku!

Zraněná Vlasta

Tak si představte, že představitelka  úchvatné kuchařky a anděla Sváti má zafačovanou ruku!  Rozhodla se pověsit práci na hák, ale netrefila se a pověsila sebe.  Protože když Vlasta něco dělá, dělá to důkladně, nejen že si propíchla pravou ruku, ale i zlomila palec.  Takže jeden z našich andělů má nyní zafačované křidélko.  Vlastičce to pracovní volno přejem, má na to hezké počasí, ale na zkouškách žádné absence neuznáváme.  Bude tedy poletovat po našem jevišti pořád jen směrem doleva a nic nám nepodepíše.  Ale věříme, že do premiéry se všechno zahojí.  Jako režisér  jsem se však pro jistotu rozhodla dát dnes na zkoušce všem zákaz dalších zranění. Minimálně do prázdnin!

Voživoťák Káča

Roztomilý andílek Sváťa, zatím ještě s oběma křidélky
Roztomilý andílek Sváťa, ještě s oběma křidélky

Copyright © 2015-2017 All rights reserved.
This site is using the Desk Mess Mirrored theme, v2.0.3, from BuyNowShop.com.